První zkušenost s Ducati  jsem  měl  s ST2, jezdil jsem na ní rok a půl. Byla to láska na  první  poslech,  stačilo,  aby mi jí v bazaru nastartovali a já věděl, že prostě tohle musím mít doma. Umocnění  přišlo  při  dokoupení   laděných výfuků od Tenaxu, které estédvojce dodaly ty pořádné basy.  Byl jsem s ní spokojený, akorát mi chybělo pár koníků. Po té co mi nedala přednost modrá octávka, se estédvojka odporoučela na náhradní díly.

Hned  po uzdravení jsem začal vymýšlet  co si  pořídím a volba padla na Hondu VTR 1000 Firestorm. Je to přímý konkurent estéčka, od kterého jsem si sliboval, podobné jízdní vlastnosti, ale vyšší výkon. Co se  potvrdilo  byl pouze vyšší výkon. Jak bylo u „japonců“ zvykem, kladli důraz hlavně na výkonové parametry, ale co se týče brzd a podvozku, tam už to bývalo slabší.Na Firestormu jsem jezdil půl roku a musel z domu. Pořád mi nedala spát Ducati a chtěl jsem jí zpět. Věděl   jsem  však, že potřebuju něco silnějšího než je ST2.  A hle, na inzerci se  objevila  parádní  ST4 z roku 2003 v červené barvě,  dovezená z Německa  Honzou Lalákem.

Ihned jsem se rozjel do Ústí, aby byla moje. Vypadala jako nová, měla relativně málo najeto a jako bonus byla osazena carbonovými laďáky Sil motor.  Oproti dvouventilovému motoru v ST2 bije v ST4 čtyřventilový motor z legendárního modelu 916, který má pouze lehce přiškrcenou špičku. Pocitově člověku přijde, že si konstruktéři moc nelámali hlavu s rozložením výkonu určenému k cestovatelským choutkám ba naopak, nechali motor pěkně ostře řezaný do špičky. 103koní žene motorku mocně dopředu až v 9500 otáčkách, znatelný zátah je k mání již od středních  otáček , avšak zhruba od sedmi tisíc se daleko více o slovo hlásí koníci. 

Někdo tuto vlastnost motoru vytýká, ale už v názvu je jasně napsáno Sport touring, tedy hlavně sport a až po té možnost cestovat.  Je  to  prostě  sporťák  pro  jezdce,  kteří zrovna neměří 170cm a  neváží  75 kilo.

Jelikož má vynikající  ochranu  jezdce  jak  před  větrem,  tak jakoukoliv  nepřízní  počasí,  je velice  vhodný      i na delší cestování.  Pozice jezdce je uvolněná, relativně vzpřímená, avšak nohy jsou pěkně po sportovnu zalomené.  Na nějaké klidné loudání to však není, motor chce prostě otáčky a užívat si jízdu na plný plyn.

Na svojí velikost je ST4 v zatáčkách jako ryba ve vodě, krásně drží stopu a dává jezdci perfektní pocit bezpečí v jakémkoliv náklonu. Měl jsem možnost na stejném úseku hned po sobě porovnat chování jak estéčka tak firestormu a závěr je jasný.  Firestorm  prostě nezatáčí a oproti Dukně nebrzdí.
Brzdný účinek jsem ještě vylepšil. ST4 jsem osadil  vykrajovanými   kotouči,  které  jsou o půl milimetru silnější  a motorka s nima daleko lépe  brzdí.

Motorku bych doporučil sportovně zaměřeným jezdcům, kteří se nechtějí dloubat kolenama do brady,  ale  chtějí  stroj,  který je odveze se vším pohodlím jak k moři, tak se neztratí na okruhových dnech. Pak už je to jenom na nich, jak moc otočí pravým zápěstím a nechají naplno vypustit ty surové koně, které motor 916 produkuje.

-Jarda-